Výchova dětí z pohledu stále ještě dítěte

16. července 2018 v 22:47 |  Z mého života
Ahoj, po delší době vás všechny opět vítám na mém blogu!

Docela mě zaujalo téma týdne, tak jsem se rozhodla k tomu také přispět.

Ačkoli jsem svým způsobem stále ještě dítě a děti hned tak neplánuji, uvědomuji si, tak těžký tento úkol je. Vychovat dítě tak, aby vždy pozdravilo, nemluvilo sprostě atd. je dnes prakticky nemožné a děti poté absolutně nerozeznávají to co by měly (uklidit si pokoj, pomoci doma,..) a to co musí. Můžeme to dát samozřejmě za vinu moderním technologiím, ale myslím si, že problém je někde trošku jinde a jmenuje se výchova. Rodičovství je prostě práce na dvojitý plný úvazek. Je strašně jednoduché dát dítěti tablet s tím, ať si hraje, dát mu mobil, ať si hraje. Co takhle ale s dítětem číst knížku? Hrát si s kostkami? A bohužel stejně řeší hodně rodičů i problémy, které se stanou někde mimo domov. Prostě je ignorují a snaží se je nahradit technikou.

Ale může to tak fungovat? A jaké to má následky?

Očividně to fungovat nemůže. Stačí se podívat kolem sebe. Děti řvou, lezou po stole, tahají kočky za ocas a rodičům je to jedno. Úplně jedno. A následky z toho vyplývají samy. Tyto děti jsou takoví samorosti. Nemají jasně dané hranice toho, co můžou a nesmí. Ještě hůř se jim ale bude v dospělosti hledat hranice mezi můžu a musím. Ano teoreticky si můžeme říct známé ,,Musím jen zemřít." , nebo s dodatkem ,,..a platit daně" ale je to opravdu tak?

Vezměme v úvahu, že člověk často vychovává potomstvo tak, jak byl sám vychováván. Vznikne tak další generace, která nebude vědět co se sebou. Je bláhové myslet si, že musíme jen zemřít a každý to ví. Všichni se chceme mít dobře a chceme pro to něco udělat. Ale povede se to spíše někomu, kdo si dovolí všechno nebo někomu, kdo zná hranice?

O této odpovědi by se dalo hodně uvažovat. Je sice super mít ostré a široké lokty, ale měli bysme mít i úctu a respekt, dvě slova, o kterých se dnes velmi často mluví ale už méně se z teorie dostanou do praxe, bohužel.

K tomuto tématu bych dala ráda i několik příkladů. Nějaký ten týden pracuji v nejmenované bance jako manažer haly a setkávám se tak s opravdu různými lidmi. A často i s maminkami s dětmi. A jaké jsou tedy ty rozdíly, které děti neznají?

,,Ano, můžeš si sednout na židli ale ne, nesmíš po ní lést."
Opravdu je takový problém posadit dítě na zadek a dát mu tak hranici a nějaké slušné vychování? Nebo je lepší nabídnou dítěti pro oba ,,výhodnější" variantu a dát mu bez vysvětlení pár facek a mobil do ruky?

,,Ano, můžeš si napustit vodu, klidně ti pomůžu ale ne, nesmíš to vylévat do koše."
Ačkoli se to asi bude zdát absurdní tak ano, i toto se děje. A maminka protočí oči ale neřekne ani půl slova. Po zopakování této situace se na mě podívá, ať něco řeknu. Proč já bych ale měla vychovávat cizí dítě, které mě má stejně někde?

,,Jasně, klidně běž za maminkou na pokladnu ale ne, nesmíš šplhat a lést po pultu, kde se vydávají peníze."
Další věta, která by stačila být vyslovena a předešlo by se pádu. Ale ne, mamince je to jedno a povídá něco paní na pokladně a ignoruje její upozornění na dítě.

Hranice mezi tím co můžeme a musíme je, alespoň tedy co se týče výchovy a slušného chování tenká a velmi individuální. I tak by ji měl KAŽDÝ znát a proto, pokud jste dočetli až sem, prosím, buďte natolik dobrými rodiči, jakými chcete, aby bylo Vaše dítě a ne jaký byli Vaši rodiče. Je strašně důležité si uvědomovat co je a co není přes pomyslnou čáru a věřím, že pro budoucí generace bude právě ona výchova a hranice něco, díky čemu se tu všichni nezabijí...

Mockrát děkuji za přečtení, snad jsem Vás neuspala a budu se těšit na připomínky a komentáře. Vaše Natybeei:)
 

Pozitivní myšleni přináší pozitivní věci?

18. března 2018 v 10:31 |  Psychožvásty
Ahoj, vítám tě u nového článku, který bude zaměřený na myšleni a ovlivňování okolí. Budu ráda, když se poté zapojíš nebo rozvineš diskusi dole v komentářích :) .

Říká se, že pozitivní myšleni přinese pozitivní věci. Ale je to vůbec tak? A je to vůbec reálné, myslet pořád pozitivně?

Osobně můžu říct, že ne vždy je vše stoprocentní, jak to vypadá. I když se člověk celý den usmívá a pomhá ostatním neznamená to, že je ten člověk šťastný. Samozřejmě, že z dobrého skutku máte nějaký dobrý pocit a tak, ale nic vám nikdy nezaručí, že někdo pomůže vám, až to budete potřebovat. Prý, když budete myslet pozitivně, bude pozitivně pohlíženo i na vás samotného. Jenže kdo umí být pořád pozitivní? Je naprostou lidskou přirozeností být smutný, naštvaný, deprimovaný z věcí okolo. Jenže jak potom být tedy optimistou, který si přivolá veselí a dobré věci?

Každý asi známe to, že se nám nic nedaří. Ale opravdu vůbec nic. Sebevědomí na nule, špatné známky, žádné vztahy a mnoho dalšího. Zkusme se nad to povznést. Je opravdu tak důležité mít samé jedničky? Samozřejmě, pokud se hlásíte někam na průměr, asi to není úplně od věci, ale je to opravdu tak moc důležité, abyste kvůli tomu byli smutní nedejbože v depresi? A ničili si tím svoje psychické zdraví? Není náhodou lepší najít toho flegmatika někde uvnitř sebe a prostě to tolik neřešit? Tímto ale samozřejmě nenavádím k tomu, abyste na všechno kašlali. Jen si myslím, že honit se za dobrými známkami vás neudělá šťastnými už jen proto, že budete pořád ve stresu.

Pokud máte nízké sebevědomí a podceňujete, proč tomu tak je? Každý jsme úplně jiný a každý jsme něčím vyjímečný. A pokud si i nadále myslíš že nejsi, podívej se okolo sebe. Podívej se na svoje kamarády, blízké, známé.. Opravdu jsi stejný jako oni? NE. Proč tedy tak malá sebedůvěra, když k ní absolutně není důvod?

A vztahy tak trošku souvisí i s tímto tématem. Pokud budete působit negativně, nesebevědomě a celkově depresivně, nikdo, opravdu nikdo o vás zájem mít nebude. Pokud se usmějete a budete působit jako vyrovnaná osoba, vaše šance navázat kontakt se znásobí.

Chápu ale, že ne vždy to jde, být pozitivní. Každý má občas depresivní chvilky a situace, kdy mi do smíchu opravdu není. Jde o tom tyto situace překonat, snažit se je aspoň trošku potlačit a hlavně by tyto stavy neměly převažovat nad optimismem. Ne nadarmo se říká, že s úsměvem jde všechno lépe. Člověk pak jednoduše působí lépe na okolí a okolí bude působit lépa na člověka. Tak moc je to jednoduché. Takže ano, když si budete zachovávat optimismus, přivoláte si tím dobré věci. A platí to i obráceně.

Moc děkuji za přečtení a případnou diskusi v kometářích. Nebojte se vyjádřit své názory, ať jsou jakékoliv :) Přeji pěknou neděli, která bude doufám po přečtení plná optimismu :). Vaše Natybeei

Dětské lásky, práce,.. aneb život plyne dál

12. března 2018 v 20:03 |  Z mého života
Ahoj, vítám vás u dalšího článku.

Tentokrát to bude takové zamyšlení se nad tím, jak moc nás vlastně ovlivňuje náš minuý život, naše vzpomínky a zkušenosti. A aby to nebylo tolik nudné, povím vám u toho především můj postoj a zkušenosti, které některým z vás, které prožívátě nešťastnou lásku, pomohou. Tak otřít případné slzy a jdeme na to!

Ještě na základce jsem byla taková lehce zakřiknutá, takový prostě stydlivý trdlo. A to, že jsem tam měla maminku učitelku tomu logicky moc nepomohlo (viz moje předchozí články). Jakmile jsem ale přestoupila na gympl, hodně věcí se změnilo a toto byla právě jedna z těch věcí, která se změnila hodně razantně. Nebyla jsem dvakrát stydlivá, spíše poměrně odvážná, alespoň co se kluků týče. Někdy v zimě jsem se tehdy seznámila s jedním klukem, který bydlel kousek od nás. Dostala jsem za úkol jej pozdavit - tak jsem to udělala. Líbil se mi, postupně jsem se začali bavit a byli jsme spolu víc a víc a začali jsme spolu chodit (tedy, vodit se za ruce, znáte to). Tento vztha trval asi 10 měsíců, čili na 14ti letou holkou docela slušný, ne? Ale co si budeme, z rozchodu jsem byla slušně v háji, protože později vyšly na povrh věci stylu, že mě podváděl atd.. (i když co čekat, když mu bylo tehdy 20).

Docela dlouho jsem se z tohoto smutku dostávala a byla jsem tehdy skálopěvně přesvědčená, že se už nikdy nezamiluju a nikdy nic s klukem mít nebudu. A jak moc jsem se mýlila. V létě jsem se skamarádila a jedním klukem a trávili jsme spolu hodně času - taky to mi hodně pomohlo se z toho dostat. No a pak přišly klasiky zábavy a já se tam seznámila se spolužákem svého bývalého. Netrvalo to dlouho a z mé iniciativy jsme se dali dohromady. Tento vztah ovšem také asi po půl roce pohořel, protože jsme každý očekávali a chtěla něco jiného. Já stále potřebovala zapomínat a spíše blbnout a on zase vážný vztah.

Ten stejný rok jsem se ale seznámila s dalším "letním kamarádem", nebo jak to nazvat. Tyhle letní úlety nikdy totiž nedopadala vztahem, NIKDY. Psala jsem si tou dobou ale s jedním milým klukem, který byl ale zadaný. O prázninách jsem věděla, že mají nějaké problémy, psali jsme si každý den, ale nějak jsem si to nebrala, i když je fakt, že tehdy jsem na vztah neměla ani pomyšlení, neznala jsem nikoho, kdo by za to stál, a tento kluk (znala jsem jej ze školy, kde maturoval před několika lety) byl stejně zadaný. Něco tomu ale přálo, a tak mi poslední den práznin přišla zpráva, že se rozešli. Co si budeme povídat, ten den byly zrovna kousek od nás hody, tak jsem se poměrně slušně...oslavila :D . V září jsme pak spolu chodívali ven, já odjela se školou do Berlína a jakmile se vrátila, byla ruka v rukávě. A ta ruka tam je už dva a půl roku.

Je to divný, ale příjde mi, že každý z těch kluků v mém životě mě posunul dál a dál. A teď jsem šťastná. Nežiju minulostí, nejsem smutná z toho, že předchozí vztahy nevyšly, i když ten kluk byl třeba opravdu hezkej nebo tak něco. Kdybych ten tehdejší smutek nepřekonala, nikdy bych nebyla tam, kde teď jsem. Toto se ale netýká jen vztahů, ale rozhodně i jiných věcí - práce, školy.

Spoustu lidí má strach například dát v práci, která je opravdu štve, výpověď. Přitom to jsou mnohdy inteligentní šikovní lidé, kterí by neměli nejmenší problém si nějakou práci najít. Ale proč? Je to možná jejich pohodlím, možná leností. Nebo taky strachem, strachem, že o ně nebude mít nikdo zájem, strachem, že se neuplatní. Ale ja už to asi bude zvykem - o tomto zase příště, protože jinak by tento článek byl až moc dlouhý. Nebo spíše ještě delší.

Děkuji všem, kdo se dočetli až jsem a přeji vám, aby se vám v životě dařio a hlavně, abyste se jako já dokázali odprostit od vašich vzpomínek a jít v životě dál. Vaše Natybeei
 


Jak se učitelka hlásí na informatiku

9. března 2018 v 17:00
Ahoj, vítám tě na svém blogu u nového článku. Jak už možná napoví název, hlásím se letos na vysokou školu. Toto téma jsem tu již párkrát řešila, ale až teď se stalo plně aktuálním. Mým snem bylo jít na pajdák a učit později děti na prvním stupni základní školy. Jenže tento můj sen se mi začal rozplývat po tom, co se nově zavedlo na mé univerzitě přednostní přijímání žáků z gymplu (můj případ) a střední pedagogické, kteří mají poslední tři vysvědčení vyznamenání. A to já bohužel nemám. Začala jsem brečet, panikařit a zpytovat svědomí, že já hloupá jsem neudělala předtím nic pro to, abych měla lepší známky. Jenže teď bylo na tyto myšlenky pozdě. Na průměr mě nevezmou nikam (nepočítám-li technické obory, kde je fyzika, se kterou jsem nikdy nenavázala hlubší vztah), takže je jasné, že budu muset dělat TSPčka, která mi tolik nejdou, nebo že by to šlo i jinak...?
Hledala jsem a hledala. Celá zoufalá jsem se snažila najít východisko, této pro mě bezvýchodné situace. Na medicínu jsem jít nechtěla, sportovka taky není nic pro mě, nechci mít nic společného z fyzikou, biologií ani chemií, nechci ale ani na filozofickou fakultu nebo na sociální studia. Paradoxně ze všech možných nápadů se mi najednou vynořila informatika. Nejdřív jsem tomu nechtěla ani uvěřit, že by člověk jako já, humanitně zaměřený, mohl podat přihlášku na takovou školu. Jenže pak jsem zjistila, že není takový problém, aby mi byly prominuty přijímačky. No a tak jsem to zkusila - jako zálohu.
Šla jsem na IQ testy od Mensy, na základě kterých (nejen) je možnost tohoto prominutí. A světe div se, ono to vyšlo! Ani si nedovedete představit, jak moc jsem byla šťastná, když jsem věděla, že už jsem někam přijatá. Od té doby jsem se začala o obor a celkově fakultu, na kterou jsem se přihlásila zajímat čím dál tím víc. A to až tak moc, že teď jsem absolutně nerozhodná, kam jít, pokud bych se dostala na obě školy.
Trošku si říkám, jestli to tak vlastně nemělo být? Jestli jsem se vlastně na informatiku dostala z nějakého důvodu a proto bych to neměla promarnit. Ale o tom zase příště.

Nové články, nové já

7. března 2018 v 19:52 |  Z mého života
Ahoj.
Už opravdu dlouho tu nevyšel žádný článek, za což se moc omlouvám, ale bohužel nebyl čas a ani nálada. Nyní mě ale opět chytil zápal pro psaní, tak uvidíme, jak dlouho mi to vydrží.

Dříve zde byla převážně kosmetika. Neříkám, že ta z obsahu blogu zmizí, občas se zde asi články o kosmetice objeví, protože je to mou velkou vášní, ale chtěla bych zde mít i něco nového. Více osobního? Chtěla bych zde zachycovat své názory, myšlenky a ještě radši budu, pokud na něj budete reagovat - ať již souhlasně nebo nesouhlasně. Obojí je v naprostém pořádku.

A jak to tedy, tuto novou ,,éru" začít? Možná zamyšlením se nad tím, proč. A světe div se, bude to asi trošku i souviset s minulým hlavním tématem blogu - líčením.

Dříve jsem se sebou nebyla vůbec, ale vůbec spokojená. Měla jsem plnou pleť pupínků, na tváři mám větší znamínko, nosím brýle, nosila jsem stálá rovnátka a moje zuby nejsou zrovna perličky (a po sundání rovnátek se mi bohužel na většině zubů pokazil jejich povrh..). Takže žádná bomba. Kupodivu ani přes toto všechno, jsem nikdy neměla problém "chodit" s nějakým klukem, spíše naopak. Vždy jsem se ráda líčila - dávalo mi to možnost alespoň trošku zamaskovat svoji velmi problematickou pleť. Jsem ale velmi líný člověk a byla jsem tehdy líná se odličovat a o pleť se nějak starat.. prostě jsem si myslela, že trocha makeupu vše opraví. Bohužel to tak nebylo. Po asi 4 letech takového zacházení se svojí pletí jsem začala sledovat různé beauty blogerky, které právě toto čistění zdůrazňovaly. Minulý rok jsem moc chtěla být taky taková - úspěšná, umět se líčit, mít doma spoustu kosmetiky. A tak jsem začala psát tento blog.

Strašně mi to pomohlo. Jak jsem psala, sama bych se cítila zle, kdybych se o pleť nestarala. A tak jsem začala s opravdu pravidelným čistěním, odličováním a moje pleť se nějakým způsobem uzdravila. Tou dobou jsem na sebe patlala spousty líčidel, což dělám prakticky do teď. Tehdy jsem to ale dělala proto, že jsem se sama sobě nelíbila, ale teď? Jen proto, že mě to baví. Nemám už potřebu zakrávat svůj obličej, svoji duši. Čím víc jsem na sebe byla zvyklá s makeupem, tím víc jsem zapomínala na tu krásu, která je přirozená, a pokaždé, když jsem jí znovu objevila, byla jsem jí okouzlená. A také toto, tato krása přirozenosti mě přiměla se zamýšlet nad věcmi. Co je vlasně důležité a podstatné v životě člověka.

Tím nejdůležitějším je podle mě v dněšní době tak strašně zmiňovaná sebeláska. Zní to jako strašné klišé, ale je to tak. Pokud se člověk nemá rád, nepomůže mu nic, aby se stal v jeho samotných očích hezčí. Je to všechno v hlavě. Proto bych ráda tímto blogem pomohla těm, co se tolik rádi nemají, aby věděli, že se není za nic stydět. Nikdy se není za nic stydět. Taky bych zde chtěla poukázat na to, že svět není jen růžový. Je na něm spoustu problémů a konfliktů. Ale také spousta lásky, uznání a přátelství. A to je podle mě to nejdůležitější.

Pokud jste se prokousali až sem, mockrát vám děkuji. Chtěla bych z tohoto místa udělat místo, kde lidé budou diskutovat, podporovat se a hlavně se respektovat. Mějte se prozatím krásně, Natybeei

Líčení očí s Lid Lingerie paletkou

23. srpna 2017 v 18:00 |  Tutorialy
Ahoj:)

Aby to tu nebyly nákupy za nákupem, rozhodla jsem se napsat pro vás alespoň jeden tutoriál na oživení. Bude, jak je zřejmé z názvu, s jednou z nejnovětších paletek od NYXu, které jsem se již lehce věnovala v nákupových radostech, které byly zaměřené právě na tuto značku. Doufám, že si tutoriál užijete a třeba i vyzkoušíte. :)

Pro absolutní přehlednost a pořádek přikládám fotku s očíslovanými odstíny stínů.


Jako první jsem upravila obočí. Klasicky si jej maluji stínem a aby to bylo autentičtější a šlo opravdu o NYX, pokužila jsem k tomu stín č. 4. Obočí je také upraveno gelem (Essence - Make me brow) kvůli odstínu a rozčesání chloupků. Poté jsem nanesla bázi pod oční stíny (Essence - Colour intensifying eyeshadow base) a vrhla se na samotné hraní se stíny. Chtěla jsem je využít všechny, a proto je konečné líčení tmavší a pro někoho možná trošku bláznivější.

Nejprve jsem nanesla nejsvětlejší stín (č.1) přes celé pohyblivé víčko a poté i pod obočí, pro jeho větší definici a prozáření. Poté jsem vzala tmavý teplý stín (č. 6) a využila toho, že není tolik pigmentovaný. Udělala jsem s ním jakoby hranici, kam až bude líčení sahat. Vzala jsem na to chlupatý štětec s kratšími štětinkami a postupně stín nanášela do ohybu směrem k obočí a nebála jsem se s ním zajít i lehce dopředu. Poté jsem se vrhla na samotná ohyb oka, k čemuž jsem použila nejteplejší, cihlovou barvičku (č. 3) z paletky. Stín jsem nanášela tím stejným štětcem a dávala jsem jej pod něj. Občas jsem šáhla opět do předchozího stínu, aby byl přechod rozmazanjší. Tento stín jsem dávala více do vnějšího koutku oka a nanesla jsem jej i na vnější polovinu pohyblivého víčka a pod oko. Abych udělala kontrast barev a zároveň pomohla vytáhnout barvu ze stínu č. 6, tak jsem nanesla fialkový stín (č. 2) na celou přední část pohyblivého i spodního víčka. Dúležité je pořádně rozmazat přechod mezi cihlovou a fialovou barvou, což může chvíli zabrat kvůli velké odlišnosti barev. Pomohla jsem si u toho teda troškou světle meruňkového stínu (č. 5), kterým je fialový stín z velké části překryla. Dala jsem si ale pozor, aby ve finále byl vidět a ladil tak s tmavším stínem nad ním. Celé líčení stíny jsem dokončila mono stínem z řady Hot Singles v odstínu Diamond Lust a dala jej do vnitřního koutku oka na prozáření jinak matného líčení.

Vzhledem k výraznosti looku jsem přidala linky (NYX - Epic Ink Liner) s menším ocáskem. Abych dodala očím ještě větší dramatičnost, tak jsem spodní i vrchní vodní linku obtáhla černou tužkou a řasy namalovala řasenkou (Yves Rochers - Sexy Pulp Mascara). A výsledek?



Doufám, že se vám dnešní článek líbil a třeba podobné líčení i sami doma zkusíte:) Vaše Natybeei:)

Moje nákupové radosti (16) - zaměřeno na tváře

20. srpna 2017 v 18:27 |  Nákupové radosti
Ahoj, vítám vás u nového článku :)

Jak jste již z názvu poznali, tento díl bude věnován produktům na tváře, konkrétně tvářenku a rozjasňovač. Opět připomínám, že názory jsou pouze první dojmy a ucelený pohled na produkt je až v recenzi, nikoli tady. Přeji příjemné čtení :)

Začnu tvářenkou od Essence s názvem Matt Touch Blush v odstínu 30 Rose Me Up. Jak možná víte tak vlastním už jednu tuto matnou tvářenku, a to v odstínu 20 Berry me up. Vzhledem k tomu, že ji mám velmi ráda, rozhodla jsem se pořídit jí kamarádku. Tvářenka je v obyčejném plastovém obalu, který je velmi skladný. Tento odstín mi příjde velmi neutrální a příjemný, lehce rozjasňující ale přesto matný (dobře, tato věta musela znít zajímavě :D ). Dle mého názoru se dá použít na tváře místo kontury a tvářenky, protože obličeji dodá opálenější vzhled, pokud se to s ní tedy nepřežene.


Druhým produktem na tváře je minerální rozjasňovač od Catrice. Dlouho jsem uvažovala jestli si jej pořídit nebo ne, ale nakonec jsem to riskla. Je obrovský, takže si myslím, že vám vydrží na celý život. Jak pravděpodobně víte tak má takový vypouklý tvar, který mi absolutně nevyhovuje hned ze dvou důvodů. Zaprvé mě trošku štve, ře produktem není vyplněné celé dno, ale to by nebylo nic hrozného. Co mě opravdu štve je velikost a absolutní nepraktičnost obalu. Vím, že jsem na toto asi velmi náročná, ale ten obal je absolutně neskladný. Chápu, že musí být větší kvůli samotnému tvaru produktu, ale asi bych upřednostnila, kdyby nebyl vypouklý ale zarovnaný (ten obal). Co se vlastností týče, je hezky pigmentovaný a na tvářích nevypadá vůbec zle a nemá, narozdíl od jiných rozjasňovačů z drogerie, třpytky. Co bych mu asi vytkla je to, že práší, ale chápu, že to k tomuto konkrétnímu konceptu produktů patří.


Jaký je váš obíbený rozjasňovač?:) Vaše Natybeei:)

Moje nákupové radosti (15) - zaměřeno na řasenky

16. srpna 2017 v 13:10 |  Nákupové radosti
Ahoj u dalších a téměř nekončících nákupů!

V tomto díle se zaměřím na řasenky, které mi tak nějak ,,přistály" v mém stojánku. Pokud jste tu poprvé tak připomínám, že v tomto článku nejde o recenzi, ale o popis produktu a první dojmy z něj. Recenze na produkty najdete v samostatné rubrice.

Jak už víte (či nevíte), mám ráda některé produkty od Orifflame a řasenky mezi ně prostě patří. Upřímně jsem si tam nikdy nekoupila řasenku, se kterou bych byla nespokojená. Obecně můžu říct, že všechny mi vydrží tak 2 až 3 měsíce (každý den dávám 2 až 3 vrstvy) a jsou dopotřebovány (= nevysychají). Kartáčky mají umělohmotné. Tentokrát tu má od nich řasenku s názvem Hypnotic Depth Mascara. Moc se mi na řasenkách líbí, když nemají přehnaně veliké balení (viz Maybelline) a to tyto řasenky všechny do jedné splňují. Má umělohmotný kartáček s bodlinkami, které jsou z vrchního pohledu uspořádané do obdélníku. Zdá se, že řasenka bude hezky oddělovat řasy ale zatím mi příjde poměrně hodně mokrá, tak uvidíme:)




Druhou v pořadí je "miniatura" (velká miniatura) řasenky Sexy Pulp Volume Extreme. Dostala jsem ji jako dárek k registraci a nestěžuji si. Od Yves Rochers mám již jednu řasenku (někde tu je na ni i článek) a ta byla velmi dobrá. Tato má obří kartáček, který řasy neslepuje. Řasenka slibuje objem a zatím mi příjde, že jej dělá opravdu veliký. Z mých prvních zkušeností mi příjde, že ale řasy moc neprodlužuje. Co se natáčení řas týče tak bohuel nemůžu posoudit, protože je mám od přírody hezky natočené nahoru.



To by bylo už pro dnešní článek vše. Jaká je vaše oblíbená řasenka?:) Vaše Natybeei:)

Moje nákupové radosti (14) - DM drogerie

13. srpna 2017 v 15:00 |  Nákupové radosti
Ahoj u dalších nákupových radostí. Pokud jste tu poprvé, je to rubrika o produktech, kterými jsem si udělala za poslední dobu radost. V těchto článcích najdete moje první dojmy a popis produktu. Upozorňuji, že první dojem nemusí být identický s konečným názorem, který většinou najdete v recenzích.

V tomto článku se podíváme na mé naprosto nové kousky, co se objevily v mé kosmetice. Všechny produkty jsou z DM drogerie a jsou cenově více než dostupné:)

Prvním z nich je primer na stíny od Essence s názvem I ♥ Colour Intesifying. Jedná se o primer, který lehce zesvětlí oční víčka a tím pádem by barvy měly být více intenzivní. Má takový ten houbičkový aplikátorek a příjemnou texturu. Na oku jsem ho zatím nezkoušela, ale na ruce na něm byly barvy opravdu o něco výraznější než na kůži.


Dalším produktem je rtěnka od Trend It Up v matném odstínu 420. Potřebovala jsem nějakou levnější nahou rtěnku, která bude matná, tak jsem šáhla po této. Má krásné, i když trošku objemnější balené, a moc se mi líbí vyražený název značky na samotném produktu. Co jsem ji zkusila nanést na rty, je hezky krémová. Bohužel ale není matná, spíše saténová. Po aso 10ti minutách mi lehce zaschla a trošku zmatněla, ale stále bych to nenazývala matnou rtěnkou. Obtiskává se a na to, jaký má finish tak by nemusela tolik vysušovat rty. Ale jak jsem zmínila na začátku, jsou to moje první potřehy, více bude v recenzi :)




Čím jste si v poslední době udělali radost vy? :) Vaše Natybeei :)

Moje nákupové radosti (13) NYX

9. srpna 2017 v 16:00 |  Nákupové radosti
Ahoj u po několikáté v řadě u nákupových radostí. Tentokrát, jak název napovídá, se bude jednat o produkty značky NYX, tak pojďme na to!:)

NYX, ačkoli se nachází v Douglasu není úplně cenově nedostupná značka. Poměr cena/výkon je tu pro mě ještě příznivá, čili do ní ráda zainvestuji. Za nejlepší produkty se povužijí tekuté rtěnky a jejich transtaprentní pudr. Naopak né moc chválené jsou jejich stíny, kterými ale z vesela začneme :).

Jako první zde představím jeden z mono stínů ze řady Hot Singles, konkrétně odstín HS68 Flustered Nerveux. Je v klasickém plasovém balení s mašličkou, které upřímně nemám moc ráda kvůli nepraktičnosti a zbytečné velikosti. Samotný produkt je ale snad ze všech stínů, co z této kolekce vlastním (pokud pohledáte, najdete i článek o nich :) ). Nejen pigmentace mi příjde trošku na vyšší úrovni, tak i samotná textura a jedinečnosti odstínu. Obecně mi příjde, i podle testerů, že třpytivé stíny jsou na tom mnohem lépe než ty matné. Tento odstín je načervenalý, respektive červeno hnědo cihlový, se studenými narůžovělými třpytkami, který dělají stín poměrně originální. Není tolik prášivý a na víčku dokáže být intenzivní.


U stínů se ještě maličko zdržíme. Na řadu přišla Lid Lingerie paletka. Asi jste o ní už všichni slyšeli a kdo ne, styďte se. Na matné paletky opravdu moc nejsem a u NYX tím víc, že jsem s těmi matnými mono stíny nebyla úplně spokojené, jak bych si představovala. Tato paletka mě ale zaujala, už jenom tou nádhernou levandulovou barvičkou. Co si budeme povídat, prostě jsem si ji pořídila. Paletka tedy obsahuje 6 stínů, z čehož je jeden pleťový, tři teplé a dva studené odstíny. Konzistenčně jsou stíny na to, že jsou od NYX a jsou matné pěkně máslovité, až na jednu vyjímku (která mě trošku mrzí) slušně pigmentované a ani moc nepráší. Okýnka sama o sobě jsou veliká, ale vzhledem k tomu, že je to svým způsobem docela basic paletka, nevidím to na škodu (narozdíl od obřího balení, opět..).


Nyní už stíny opustíme, ale stíle zůstaneme u líčení očí. K narozeninám jsem dostala od sestřičky linky Epic Ink Liner. Linky jsou tekuté a mají poměrně zajímavý hrot, který se skládá z několika malinkých tyčinek, které se seběhnou do jednoho bodu a vytvoří tak precizní hrot na nanešení linky. Zatím je nemám moc prozkoušené, takže můžu teď jen říct, že jsou krásně pigmentované a velmi dobře se s nimi tvoří jemná tenká linka.


Od očí se přesuneme ke rtům. Mým dalším narozeninovým dárečkem byla tekutá Lip Lingerie v odstínu Embellishment. Tyto rtěnky má velmi dobře ozkoušené pvrávě sestra, která nosí rtěnky mnohem častěji než já. Dle jejího názoru krásně drží a nemusí je přes den moc opravovat. Co se tohoto odstínu týče, je to nádherná, opravdu nádherná fialovo šedá barva, pro kterou bych zabíjela. Aplikace je pro mě složitější, ale to je spíše mnou, protože nejsem na tento druh rtěnek zvyklá. Zatím jsem ji měla jen jednou na sobě, asi po 4 hodinách po jídle potřebovala velmi opravit a vysušuje, což ale nepovažuji za nějaký problém u tekutých rtěnek. Pigmentovaná je hezky a při nanášení má krásnou krémovou texturu.


Přesouvám se na poslední produkt tohoto článku, a to fixační sprej od NYX. Spreje na můj vkus za tu cenu není málo, ale kdyby jí bylo více, rozhodně bych se nezlobila. Má roprašovač, který udělá pěkný opar, zároveň se tam ale vždy najde několik větších kapek, které celý dojem trošku kazí. Co se účinku týče, tak zatím mohu jen říct, že v teple mi makeup nevydrží ani o vteřinu déle než bez spreje. Abych ale nebyla hned jen kritická tak krásně zmatní pleť.


Na závěr chci říct, že na tyto produkty plánuji udělat i recenzující článek, jelikož v Nákupových radostech jsou zachycené spíše první dojmy z prvního nošení a vyzkoušení produktu.

Jaký je váš oblíbený favorit od NYXu?:) Vaše Natybeei:)

Kam dál